Puška vz. 24
Tato zbraň tvořila základní výzbroj mužstva jak u pěchoty, tak i u jezdectva, dělestřelectva a také jednotek, které obsazovalylehké a těžké opevnění. Jednalo se o 5rannou opakovací pušku ráže 7,92 mm Mauser. Na hlaveň bylo možno nasadit bodák vz.24. Délka pušky bez bodáku byla 1100 mm, s bodákem 1410mm. Hmotnost bez bodáku byla 4,08 kg, s bodákem 4,484 kg.
Lehký kulomet vz. 26
Tento velice známý kulomet vyvinul Václav Holek ve Zbrojovce Praga pod označením „ruční kulomet Praga vz. 24“. Výrabět jej začala brněnská Zbrojovka, která ve spolupráci se Škodovkou dořešila jeho konstrukci pro sériovou výrobu. Výroba první série se rozběhla v roce 1926, proto uznačení ZB 26. Konstrukce tohoto kulometu velmi ovlivnila celosvětový vývoj kulometů. Tato zbraň byla určena z počátku pro pěchotu v poli, později byla montována také do obrněných vozidel, jako například OA vz. 30. V době výstavy pohraničního opevnění byl kulomet používán jako pomocná zbraň v těžkých objektech, a to v pomocných střílnách a ve zvonech. V lehkém opevnění sloužil jako hlavní výzbroj spolu s těžkým kulometem vz.37. K zásobovaní municí sloužil schránkový zásobník s kapacitou 20 nábojů ráže 7,92 mm Mauser.
Těžký kulomet vz. 37
Byl to zdokonalený kulomet vz. 35. Vyráběn byl ve třech verzích, a to pro pěchotu s žebrovanou hlavní, útočnou vozbu s pistolovou rukojetí a opevnění s masivní hladkou hlavní. Zbraň byla hojně používaná jak v lehkém, tak zejmána těžkém opevnění. V těžkém opevnění tvořil tento kulomet hlavní výzbroj. By používán buď jako sólo zbraň nebo jako kulometné dvojče, kdy se dva kulomety zalafetovaly do jedné lafety, anebo jako smíšené dvojče, kdy byl kulomet na společné lafetě s protitankovým kanonem vz. 36. Ráže tohoto kulometu byla 7,92 mm Mauser. Kadence byla nastavitelná na 550 nebo 750 ran za minutu. Hmotnost bez podstavce činila 19,1 kg, maximalní dostřel 3200m, účinný dostřel 2500m.
Těžký kulomet vz. 24 „Schwarzlose“
Tento kulomet byl od počátku vzniku Československé republiky až do je jího zániku používán v prvorepublikové armádě. Jednalo se původem o rakouský vodou chlazený kulomet ráže 8mm. Jelikož od roku 1921 došlo k postupnému přezbrojování čs. armády na pušky systému Mauser, bylo nutnou tento kulomet rekostruovat na nový náboj ráže 7,92mm. Po první světové válce byla zbraň vyráběna také v Československu. Zásobování střelivem probíhalo prostřednictvím tkaných nábojových pásu obsahujících 100 nebo 250 ran. Váha kulometu i s podstavcem činila 40,24 kg. Dostřel až 2000 m, rychlost sřelby 300 ran za minutu.
Ostrý útočný granát vz. 34
Jedná se o granát s nárazovým reakčním zapalovačem. Váží 350 g a skládá se ze čtyř hlavích částí: z těla granátu, zapalovače, náplně a pojistek. Tělo granátu je je z lisovaného plechu válcovitého tvaru. Tělo je rozděleno na horní a dolní část, které jsou jsou do sebe zašroubovány. Granát se odjišťoval před jeho vrhem, a to vytáhnutím zamykací pojistky. Po odjištění se vrhl libovolným způsobem. Během letu se z těla granátu odmotává páska, která ještě za jišťovala vrhovou pojistku. Poté je granát plně odjištěn a při dopadu na zem exploduje.
Útočný vejčitý granát vz. 21 „Janeček“
Jednalo se o nárazový granát vážící 450 g. Tělo granátu bylo zhotoveno z tenkého železného plechu, trhavinu tvořil tritol. Granát musel být vržen tak, aby ve vzduchu rotoval kolem své osy, a tím se odjistil. Při dopadu na zem se rotace zastavila a granát okamžitě explodoval.
Raketová pistole vz. 30
Byla vyráběna v čs. Zbrojovce ve Strakonicích a od roku 1937 v Uherském brodu. Jednalo se o jednorannou zbraň s odkolopným závěrem. Rakety ráže 26,5 mm sloužily k osvětlování bojiště.
