Popis objektu
Rekonstrukce
O rekonstrukci tohoto objektu bylo rozhodnuto 28. října 2004. Rozhodli jsme se také, že jej zrekonstruujeme do podoby z roku 1938. Nejprve bylo nutno vyčerpat velké množství vody, která se v objektu nacházela. Výška hladiny dosahovala asi 1 metru. Poté bylo vše kovové natřeno barvou. Zajímavostí bylo, že v objektu nebylo vše natřeno standardní šedou barvou, jako v jiných objektech, ale např. vnitřní část střílny, granátový skluz, střílna na obranu vchodu a lapač zplodin byly původně natřeny černou barvou. Pancéřové a mřížové dveře, periskopová roura, háky na maskovací sítě a vnější část střílny byly natřeny barvou šedou. Toto zbarvení se dá vysvětlit snad nedostatkem potřebné barvy. Při rekonstrukci dále bylo nutno vykácet husté křoví, které zahalovalo celý objekt. Při kácení bylo objeveno nad objektem kulometné hnízdo, které také mohlo sloužit jako pozorovatelna posádky objektu.
2001
2005
Jelikož se objekt nachází poblíž potůčku a pod svahem, do objektu protéká voda. Podlaha v objektu je špatně vyspádovaná, protože v místě kde je ventilátor se drží voda. Podle pamětníků měli i vojáci v roce 1938 problém s pronikáním vody do objektu, z čehož lze usoudit, že byl špatně postaven. Rozhodli jsme se proto k hydroizolaci stropní desky a že je nutno provést kolem objektu nový trativod s odtokem do blízkého potoka, protože se do objektu tlačí srážková voda z přilehlého svahu. To však byl náš kámen úrazu, odkopali jsme stropnici, trochu boční stěnu přiléhající ke svahu, díru vedle ucha a střílny a na víc jsme se nezmohli. Psal se rok 2005 a od té doby naše déčko leželo ladem. Pustili jsme se raději do áčka, kde takový problém nebyl. Říkali jsme si: ,, Odkopat celé déčko, na to potřebujem bagr." Jako studenti jsme moc peněz neměli. Vysvobození přišlo až v roce 2009.
2008
2009
Koncem roku 2009 jsme si usmysleli, že konečně dáme déčko do kupy. Začali jsme přemýšlet jinak. Voda, která se tlačí gulou uvnitř bunkru nemá takový silný průtok. Stačí tedy jen pravidelně vyčerpat pár kyblů vody. Nejhořší je to jen v období déšťů. Nejvíc vody se do déčka dostane inundačkou. Ano, inundační šachtou, která brání vnikáni vody do objektu z rozvodněných potoků a řek, protože voda naprší do inundačky, z inundačky steče do vstupní chodbičky a po naplnění vstupní chodbičky nad betonový práh ocelových dveří (vysoký 35cm), voda přeteče do bunkru. Vlastně stačí jen pravidelně vykyblovat trochu vody ze vstupní chodbičky a raz za čas z guly uvnitř bunkru. Když je sucho, voda se nemusí čerpat a zase naopak. Navíc nainpregnovaná výdřeva vydrží dlouho a ikdyby pár desek zespod uhnilo, jednoduše se nahradí novými. Začali jsme tedy napravodat naše staré chyby a to co bylo vykopané, jsme opět zakopali.
2010
Netrpělivě jsme tedy čekali na jaro roku 2010. Začalo se hlavně terenníma úpravama. Zhotovili jsme dřevěnou zábranu u vstupní chodbičky, aby se nám nesesunul svah, menší zábranu u strouhy před bunkrem a stloukli novou lávku. Izolaci stropu jsme také zavrhli. Stačilo pouze upravit terén tak, aby voda ze svahu nestékala na stropnici a dát shora kolem bunkru drenážní trubku. Teďka máme stropnici úplně suchou. Opucoval se ocelovými kartáči bunkr od mechu a špíny, poopravovala se omítka, osadila nová mřížka výdechu ventilace a koncem srpna se zakoupil ze společných peněz agregát a začale se přidělávat nová výdřeva. Pracovali jsme postupně, žádný spěch a začátkem prosince se dokončila výdřeva, chyběla pouze imitace železných drátů, kterými se před betonáží upevňovala výdřeva k armatuře.
2011
V roce 2011 se natřela výdřeva Karbolineem extra, dodaly se železné dráty, zhotovil se improvizovaný stolek pod střílnu, opravila se inundační šachta, chemickou kotvou se upevnily nové háky namísto uhnitých a konečně se natřelo déčko zvenku. Použili jsme barvu Finngard.
20. květen 2011
2012
Rokem 2012 začínáme pravidelně otevírat déčko. Na první pohled by se dalo říct, že už nám toho moc nechybí, ale opak je pravdou. Přišli jsem totiž na to, že vždycky je co vylepšovat a zdokonalovat. Inspirací nám je kniha: ,,Velká kniha o malých bunkrech." Zhotovili jsme si z nerez plechu tři stojánky pro svíčky a umístili je do déčka. Panejo hnedka je víc světla a vypadá to dost dobře. Svíčky líp osvětlí bunkr než petrolejka. Navíc v roce 1938 se hlavně v LO svítilo svíčkama. V létě jsme sehnali 9 dvouokých prasečích ocásků, jeden jednooký jsme si vyrobili a umístili je kolem déčka, provlékli jsme ostnatý drát a zas přibylo něco nového. Na podzim jsme na mřížové dveře vyrobili pořádnou železnou krytku na zámek a na mříže upevnili tři desky sloužící jako maskování. Vyčetli jsme to z výše jmenované knihy. Jinak jsme sekali a kosili trávu a čerpali nahromaděnou vodu z bunkru. Trošku nám začíná plesnivět výdřeva. Uvidíme, co po zimě.
6. červenec 2012
22. září 2012
2013
Po zimně v roce 2013 je výdřeva na čelní stěně a kolem ventilátoru opravdu dost plesnivá. Nezbývalo než ji opucovat ocelovým kartáčem a postižené místa natřít bezbarvým Bochemitem proti plísním, houbám atd. Peckovní věc, fakt to zabralo, po plísni a zápachu ani památky. Samozřejmě nátěr nevydrží na věky a bude třeba výdřevu Bochemitem natírat pravidelněji. Uvidíme jak dlouho Bochemit bude působit. JInak barva Finngard drží skvěle, akorát místama malinko odpadla omítka, ale to se po 75 letech není čemu co divit a trochu už začíná déčko zarůstat mechem.
7. červenec 2013
27. říjen 2013
2014
V tomto roce proběhlo na bunkrech 5 otevíraček a taktež nějaké práce. Na tomto objektu jsme provedli obnovu nátěru v interieru. Za bunkrem byl pak opraven most, který by po letech podemlet. Taktež se nám podařilo vybudovat schodiště vedoucí k okopu. Tímto jsme chtěli konečne vytvořit provázecí okruh, aby lidé prošli kolem všech bunkrů. Jinak jsme dál pokračovali v udržovacích pracech a to hlavně sečení trávy v okoli bunkrů. Co nás celkem dost trápí je neustálá vlhkost v objektu a prosakovaní vody podlahou. Vlivem toho nám značně plesní výdřeva.
13. duben 2014
2015
V tomto roce jsme prováděli jen klasickou údržbu ve formě sečení trávy, čerpaním vody a čištění výdřevy od dřevokazných hub. Taktéž jsme měli několik otevíraček pro veřejnost. Objekt je v celkem žalostném stavu po letech, kdy sloužil hlavně pro provázení veřejnosti. Chtělo by to obnovu!
2016
Tento rok jsme si řekli, že musíme udělat zásadní opravy bunkru a napravit chyby z minulosti a také udělat další potřebné práce.
Zakladním úkolem bylo pravidelné čerpání vody pomocí čerpadla, které poháněla vrtačka.
Dalším ukolem bylo "zlikvidovat" starý sloup, který nešlo rozbít ani odvézt. Tak jsme jej prostě zakopali. Také jsme pracovali na vydřevení okopu a čištění jeho okolí.
Dále jsme provedli nové nátěry kovových prvků, opravu mostku u bunkru a obvodové překážky vedoucí nahoru až k okopu.
Neustálé prosakovaní vody podlahou, respektive gulou (jímkou na vodu) kde se měla voda sbírat a ne tlačit, nás dohnalo k tomu jsme obkopali objekt a provedli drenáž. Při kopání jsme zjístili, že hlína je u základové desky relativně suchá. O to větším překvapením bylo, když jsme se probili základovou skořápkou pod objekt, že hlína je pod ní suchá jako na sahaře. Co teď? Vzali jsme vrtací kladivo a navrtali v místě guly otvor a do něj strčili vodovodní trubku. Po navrtání prvních 10 cm voda z betonu doslova vytryskla. Beton byl doslova napitý jak houba.... Taktéž nás velice potěšil nález velkého uzávěru střílny. S novým odvodněním jsme doufali, že se to nějak projeví na bunkru a že tam nebude tak vlhko...
2017
Odvodnení základů se začalo pozitivně projevovata, ale přesto to nebylo ono. Částečně odvodněná stropnice pořád propouštěla vodu, proto jsme se rozhodli pro celkovou izolaci stropnice.
Na řadu přišla i oprava omítek a celkový nový nátěr objektu. Podařilo se nám najít i zbytky původního zbarvení, podle kterého jsme si nechali namíchat barvu. Přesto jsme ji museli ještě doladit a vyzkoušei jsme i různé odstíny.
2018
2019